|
|
Role sestry v preventivní péči v kontextu historie
ŠAFRÁNKOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce je teoretického charakteru a je zpracována jako historicko-analytická studie. Cílem diplomové práce bylo popsat vývoj preventivní péče a vývoj role sestry v preventivní péči v České republice na základě interpretace textů dostupné literatury a zdrojů prostřednictvím metody textové hermeneutiky. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jak se vyvíjela preventivní péče v České republice? Jaké faktory ovlivnily vývoj preventivní péče v České republice? Jak se vyvíjela role sestry v preventivní péči v České republice? Jak se měnily kompetence sestry v preventivní péči v České republice? Prostřednictvím těchto výzkumných otázek bylo dosaženo následujících výsledků. Preventivní péče v České republice se začala vyvíjet již od dob samého počátku civilizace, procházela tak mnoha změnami během celé historie, a to v souladu s rozvojem vědecko-technického poznání, vývojem společnosti, životní filozofií, a také v souladu s rozvojem lékařství a ošetřovatelství. Některé prvky preventivní péče, se kterými jsme se mohli setkat již v dávných dobách však fungují i dodnes a současná preventivní péče z nich vychází. Zásadními faktory, které ovlivnily vývoj preventivní péče a roli sestry v preventivní péči byly: vznik prvních civilizací a postupné osidlování oblastí; počátek šíření prvních nemocí a epidemií; vliv náboženství a církve; společensko-hospodářské podmínky v dané době; války; politické situace a dobová právní úprava; objev očkování proti pravým neštovicím; významné osobnosti - F. Nightingale, N. I. Pirogov, H. Dunant, E. Jenner, které svými činy přispěly k rozvoji preventivní péče; Světová zdravotnická organizace. Role sestry v preventivní péči se vyvíjela společně s ošetřovatelstvím a také lékařstvím, které prošli během celé historické doby mnoha změnami. V oblasti preventivní péče se zde role sestry měnila na základě jejich vzdělávání, narůstajících kompetencí a také potřeby preventivní péče v dané době. Sesterské kompetence v oblasti preventivní péče během historie prošly značnou proměnou. Můžeme zde zaznamenat fakt, že se některé kompetence vyskytují i v současné době. Můžeme tak říci, že současné kompetence sestry v preventivní péči vycházejí z kompetencí, které měla dříve, jsou již ale modifikované na současné potřeby společnosti. Preventivní péče se tak stala nedílnou součástí sesterské profese.
|
|
|
Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí
ZIMOLOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce je zaměřena na specializovanou paliativní ošetřovatelskou péči a zabývá se poskytováním paliativní ošetřovatelské péče nemocným v domácím prostředí. Cílem bakalářské práce na téma Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí bylo zjistit, jaké nejčastější činnosti vykonávají sestry při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zmapovaní možností rozvoje specializované paliativní ošetřovatelské péče z pohledu sester a zjištění, s jakými překážkami se sestry setkávají při poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. V neposlední řadě tato práce ukazuje koordinaci multidisciplinárního týmu poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů byla využita metoda dotazování, realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sestrami poskytující specializovanou paliativní péči v mobilních hospicích. Výzkumný soubor tvořilo celkem osm sester. Data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 9 podkategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, sestra poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí zastává role poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky a nositelky změn. Je jedním z nejdůležitějších členů multidisciplinárního týmu a také hlavním článkem mezi lékařem a klientem. Dále bylo zjištěno, že i přes velkou míru fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání, na sobě žádná sestra subjektivně nepociťuje známky syndromu vyhoření. Rozvoj specializované paliativní péče sestry vidí v úpravě legislativy, edukaci společnosti zejména v ordinacích praktického lékaře a dále v lepší spolupráci s pojišťovnami. Výsledky pro praxi: Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty a studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou být informace přínosné při rozhodování a výběru povolání v domácí péči.
|
|
|
Role sestry u pacientů s močovou inkontinencí
PONERTOVÁ, Magdaléna
Močová inkontinence je časté onemocnění, které bývá podceňováno. Pro včasné odhalení možných komplikací u pacientu s močovou inkontinencí je velmi důležitá edukace pacientu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii dolních cest močových, všeobecné informace o močové inkontinenci, vyšetřovací metody, léčbu, roli sestry, prevenci, edukaci a na závěr jsou zmíněny nejčastější ošetřovatelské diagnózy. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je role sestry u pacientu s močovou inkontinencí, jaké ošetřovatelské diagnózy sestry stanovují u pacientu s močovou inkontinencí a jaké inkontinenční pomůcky sestry využívají v ošetřovatelské péči o pacienty s močovou inkontinencí. Výzkum byl zaměřen na sestry pracující na urologickém oddělení, a to v ambulantní části, lůžkové části a na Jednotce intenzivní péče. Celkem byly stanoveny pro tento výzkum tři výzkumné otázky. Realizace výzkumného šetření probíhala formou polostrukturovaných rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester. Ze získaných dat byla zjištěna rozdílnost role sestry v ambulantní části urologického oddělení, standardního lůžkového oddělení a Jednotky intenzivní péče. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na Jednotce intenzivní péče pacienty needukují a nepředávají pacientům informace o možnostech využití kompenzačních pomůcek. Také jsme zjistili, že sestry v ambulantní části urologického oddělení nemohou bez indikace lékaře samy vydat informační brožury pacientům. Naopak sestry lůžkových oddělení mohou předávat informační brožury dle jejich uvážení. Zároveň sestry pracující na Jednotce intenzivní péče mají menší množství informačních brožur k dispozici a předávají je pacientům pouze pokud pacient projeví zájem. Dále jsme zjistili, že velmi malé množství sester stanovuje ošetřovatelské diagnózy. Výstupem bakalářské práce je informativní brožura. Ta muže být přínosná jak pro sestry, studenty zdravotnických oboru, tak i pro pacienty, kterým pomůže zvýšit povědomí o problematice močové inkontinence.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a kvality domácí hospicové péče na Jindřichohradecku z pohledu pacientů a sester
ŠABOUKOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicových služeb na vybraném území Jindřichohradecka se zaměřením na role sester v terénních hospicových službách, pokrytí těchto služeb a chováním zaměstnavatelů v podpoře psychického zdraví všeobecných sester v hospicové péči. Paliativní péče v terénních formách je rozvíjející se odvětví celosvětového zdravotnictví s očekávaným vzestupem. V teoretické části práce je přiblížena problematika hospicové a paliativní péče, jako je její historie i současnost, legislativní rámec a financování. Práce si klade za cíle objasnit, jak se liší role sester v hospicové péči poskytované agenturou domácí péče a v multidisciplinární skupině mobilního hospice, dále analyzovat strukturu poskytování paliativní péče ve vybrané oblasti a popsat činnosti poskytovatelů pro práci s psychickým zdravím svých zaměstnanců. V praktické části práce byl zpracován výzkum kvalitativní metodou za použití polostrukturovaných rozhovorů. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 14 respondentů ze skupin všeobecných sester, vedoucích pracovníků paliativních služeb ve vybrané oblasti a pečujících nebo pacientů v péči hospicových poskytovatelů. Z výsledků výzkumu vyplynulo překrytí rolí všeobecných sester v obou formách hospicové péče. Rozdíl výzkum shledává ve vlastnostech a osobnostních rysech všeobecných sester, a konceptu poskytované péče. V práci byla představena struktura poskytování hospicových služeb, kde výzkum poukazuje na nedostatečnou dostupnost a nevýdělečnost specializovaných služeb v nízce osídlených oblastech vybraného území. Bakalářská práce popisuje činnosti pro zlepšení psychického zdraví všeobecných sester v hospicových službách. Výzkum shledává podcenění těchto činností u agentur domácí péče i celkově českého zdravotnického systému. Závěry bakalářské práce mohou sloužit zejména pro správní orgány, poskytovatele a všeobecné sestry se zájmem o hospicovou péči.
|
|
|
Role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce stanovuje dva cíle: 1. Zjistit role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny. 2. Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta po transplantaci ledviny. Proto, aby cíle byly splněny, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry v pooperační péči u pacienta po transplantaci ledviny? 2. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny od pooperační péče o pacienta po jiné břišní operaci? 3. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny po jiné břišní operaci na standardním oddělení a na JIP? 4. Jaké jsou rozdíly v ošetřovatelské péči v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny a pooperační péči o pacienta po jiné břišní operaci v prvních dnech po výkonu? Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují historii a vývoj transplantací ledvin, indikace a kontraindikace transplantace ledvin, dárcovství orgánů a zařazení na čekací listinu, chirurgické techniky transplantace a pooperační komplikace, podávání imunosuprese a specifika pooperační péče a vliv transplantace na těhotenství. Dále se teoretická část práce zabývá historií a moderním pohledem na role sester, vztahy mezi sestrou a pacientem a na závěr rolí sester v chirurgických oborech. Praktická část diplomové práce je zpracována kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor proběhl na základě předem připravených otázek s deseti všeobecnými sestrami pracujícími na lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče Transplantační chirurgie v IKEM. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír-tužka" a metodou otevřeného kódování. Všechny dotazované sestry odmítly nahrávku rozhovorů ve formě audiozáznamu, což bylo respektováno. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Práce by měla poskytnout komplexní pohled na péči o pacienta v pooperačním období po transplantaci ledviny, popsat její náročnost a rozdíly mezi péči o pacienta po běžné břišní operaci a po transplantaci. Může sloužit jako výukový materiál.
|
|
|
Edukační role sestry se specializovanou způsobilostí
PRENEROVÁ, Andrea
Diplomová práce s názvem Edukační role sestry se specializovanou způsobilostí je zaměřena na problematiku edukace pacientů v průběhu celého ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny tyto cíle: 1. Porovnat edukační roli sestry u sester s vybraným typem specializované způsobilosti (všeobecná sestra pro perioperační péči, sestra pro péči v chirurgických oborech, sestra pro intenzivní péči). 2. Zmapovat rozdíl v edukační roli sestry se specializovanou způsobilostí a sester bez specializované způsobilosti na operačním sále. Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují obecné pojmy edukace, edukační proces, formy a metody edukace, učení. Další kapitoly jsou cílené na edukační roli sestry, komunikaci v edukačním procesu, zásady a techniky správné komunikace a také velmi důležité téma: bariéry v komunikaci. K vypracování praktické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za použití metody dotazování. Byla použita technika polo-strukturovaného rozhovoru s předem stanovenými otevřenými otázkami. Rozhovory probíhaly se sestrami s vybraným typem specializace a sestrami bez specializované způsobilosti. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Výsledky výzkumného šetření mohou být použity pro vytvoření metodického doporučení pro edukaci pacienta v předoperační, perioperační a pooperační péči.
|
|
|
Úloha sestry při adaptaci novorozence po porodu
MATÝSOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou role dětské sestry při adaptaci novorozence po porodu. V teoretické části se věnujeme dostupným vědeckým poznatkům zaměřeným na průběh těhotenství, způsob vedení porodu (vaginální a operativní), na hodnocení poporodní adaptace novorozence a na kojení a jeho význam. Důležitou částí je zmapování úlohy dětské sestry v péči o novorozence s využitím klasifikačního systému NOC pro hodnocení jeho poporodní adaptace. Pro vypracování teoretické části diplomové práce byly použity české i zahraniční literární zdroje. Prvním cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování úlohy dětské sestry v poporodní adaptaci novorozence po fyziologickém a operativně vedeném porodu. Pro jeho řešení byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo, jaké hodnoty Apgar skóre vykazují novorozenci po fyziologickém a operativním porodu. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jaká je úspěšnost prvního přiložení novorozence ke kojení do 30. minut po fyziologickém a operativním porodu. Druhým cílem diplomové práce bylo ověření souboru klasifikačního systému NOC na hodnocení adaptace novorozence. Pro řešení byla stanovena poslední výzkumná otázka, jaký je názor dětských sester na použití klasifikačního systému NOC v rámci poporodní adaptace novorozence. Pro empirickou část výzkumu jsme zvolily kvalitativně-kvantitativní strategii. Ke sběru dat bylo použito pozorování, individuální polostrukturované rozhovory se sestrami a písemné vyplnění formulářů NOC škály. Prvním výzkumným souborem bylo 10 novorozenců po fyziologickém - vaginálně vedeném porodu a 10 novorozenců po operativním porodu císařským řezem. Druhý výzkumný soubor tvořily 2 dětské sestry pracující s novorozenci v rámci poporodní adaptace v Nemocnici Jihlava. Analýzou a interpretací získaných výsledků jsme zjistily, že novorozenci narození vaginálním porodem měli průměrné Apgar skóre 8,03 a novorozenci narození císařským řezem měli průměrné Apgar skóre 9,50. Průměrné hodnoty indikátorů v systému hodnocení NOC kódu 0118 Přizpůsobení novorozence vykazovaly po vaginálně vedených porodech mírně horší výsledky. Námi sledovaný soubor dvou skupin novorozenců neodpovídal obecně očekávaným výsledkům. Novorozenci po císařském řezu jsou ohroženi rizikovými faktory, ale díky šetrné ošetřovatelské péči a šetrnému vedení porodu však k takovému ohrožení nedochází a proces poporodní adaptace může být úspěšný. U kódu 1000 Začátek kojení dítě vykazovaly u vaginálně vedených porodů indikátory minimálně 8 krmení za den a spokojenosti kojenců po krmení lepší výsledky. U kódu 1001 Začátek kojení matka průměrné hodnoty indikátorů odsávání prsu a spokojenost s procesem kojení výsledkově vycházely lépe ve prospěch novorozenců narozených vaginálně ve srovnání s novorozenci po císařském řezu. V otázce úspěšnosti prvního přiložení novorozenců ke kojení do třiceti minut po porodu vyplýval jednoznačně lepší výsledek ve prospěch novorozenců narozených vaginálně. Závěry získané našim výzkumem ve vztahu kojení dítěte matkou potvrzují jednoznačnou prospěšnost vaginálně vedených porodů pro úspěšnou adaptaci novorozenců. Významnou úlohu v hodnocení poporodní adaptace novorozence bezesporu hraje roli dětská sestra. Z výzkumu diplomové práce vyplývá, že klasifikační systém NOC je v rámci poporodní adaptace novorozence velmi dobře propracovaný až detailní v souvislosti se sledováním a následným zajištěním péče o novorozence. Plnohodnotné využití v současné praxi v nastaveném systému péče konkrétních zdravotnických zařízení, však není možné z důvodu nedostatečného personálního obsazení, provozu oddělení. Stávající systém dokumentace neposkytuje rezervy v péči o novorozence, tak jak by si klasifikační systém NOC zasloužil.
|
|
|
Užívání nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska
GUTOVÁ, Alena
Bakalářská práce, zpracovaná na téma Užívání Nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska, se zabývá současným stavem, cíli práce a hypotézami, metodikou, výsledky, diskuzí a závěrem. Současný stav dané problematiky práce se zabývá přehledem onemocnění kardiovaskulárního systému, jako jsou ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, hypertenze, infarkt myokardu, plicní embolie, tromboembolická nemoc, náhlá koronární smrt. Tato část se také věnuje dědičnosti kardiovaskulárních onemocnění, podílu rizikových faktorů na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dále je zde podrobněji pojednáváno o mechanismu účinku nitrátů. Práce se také zabývá rolí sestry v ošetřovatelské péči, informovaností pacienta, komunikací a edukací pacienta, užívajícího nitráty. Závěr kapitoly je věnován příkladům ošetřovatelských diagnóz.
|
|
|
Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí
ČEČKOVÁ, Monika
Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato práce na téma {\clqq}Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí`` se věnuje tomuto neinvazivnímu vyšetření kardiovaskulárního systému. Včasná diagnostika je totiž velmi důležitá k průkazu mnoha onemocnění. Teoretická část práce je věnována onemocněním kardiovaskulárního systému. Z těchto onemocnění, která jsou zmíněna, je synkopa, arytmie, ischemická choroba srdce a hypertenze. Dále se zabývá neinvazivní vyšetřovací metodou Holterovou monitorací, která souvisí s již zmíněnými onemocněními. Poté následuje informovanost pacienta v souvislosti s tímto vyšetřením, komunikační dovednosti zdravotnického personálu s pacientem a edukací pacienta při tomto neinvazivním vyšetření. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda mají pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí dostatek informací o tomto vyšetření. Druhý cíl byl zaměřen na sestry a snahou bylo zjistit, jak sestry vnímají roli edukátorky u pacientů s Holterem. Cílem třetím bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z tohoto vyšetření. Dále byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza první předpokládala, že sestry pracující v ambulantních a lůžkových kardiologických zařízeních mají dostatek vědomostí o monitoraci elektrokardiografu a tlaku krve pomocí Holtera. Druhá hypotéza předpokládala, že pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí mají dostatek informací o tomto vyšetření. Hypotéza třetí předpokládala, že sestry edukují pacienty s Holterem při propouštění do domácího prostředí. Všechny cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. Pro naplnění cílů a hypotéz byla použita metoda kvantitativního šetření. Ke sběru dat posloužil dotazník pro pacienty a dotazník pro sestry. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve vybraných ambulantních zařízeních Kardiologie Medipont s.r.o. a Kardioecho s.r.o. v Českých Budějovicích a vybraných lůžkových kardiologických zařízeních. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření s pacienty s Holterovým monitorováním ze stejných zdravotnických zařízení kardiologického zaměření jako u sester. Rozdáno bylo 80 dotazníků pro pacienty a 80 dotazníků pro sestry. Návratnost byla 53 dotazníků od pacientů a 39 dotazníků od sester. Tato práce by mohla veřejnosti i zdravotníkům přiblížit prevenci a příznaky kardiovaskulárních onemocnění a tím je upozornit na důležitost včasné diagnostiky a léčby. Dále by mohlo být přínosné seznámit zdravotnická zařízení, kde šetření probíhalo, s výsledky tohoto šetření. Sestry zaujímají při své práci mnoho rolí. Role edukátorky, která mezi ně bezesporu také patří, je při diagnostice Holterem velmi důležitá.
|
host ::
RSS.